Pekání, svědění a výtoky jsou to nejmenší zlo, které vás může potkat, když používáte tradiční hygienické produkty pro intimní oblast. Nezajímají vás třeba důvody, proč produkty používané během „těchto dnů“ nemají uvedeny složení na svých obalech? Proč intenzivně voní, ačkoli výrobci o škodlivých látkách používaných při jejich výrobě nepromluvili ani slovo? A konečně – k čemu vlastně dodávat parfemované látky do vložek a tampónů? Zajímá korporace o komfort žen, které jejich výrobky používají, nebo jde o něco úplně jiného?
Kdysi teenage dívky neměly příliš velký výběr v artiklech, které by jim pomáhaly přežít menstruaci. Na výběr byly pouze vložky a tampóny. Vím, že vložky mají své zastánce i odpůrce. Totéž se týká používání tampónů.
Na trhu existuje několik předních výrobců vložek a tampónů. Předpokládám, že právě po ně tyto výrobky saháte nejraději. Ale jsou opravdu bezpečné a můžeme je používat bez obav?
Rozhodně si myslíte, že v bavlně, z níž se vložky a tampóny vyrábějí, nemůže být nic toxického. Pokud ano, nejste výjimkou. Mnoho žen má za to, že vložky a tampóny jsou zcela bezpečné, pokud je používáme správně, a že jediná špatná věc, která se může stát, je toxický šokový syndrom (TSS). Vážná chyba…
Výroba vložek a tampónů je škodlivá nejen pro člověka
Pesticídy, dioksiny, barviva – právě tyto látky obsahují populární vložky a tampóny na trhu. Jak se to tedy dostalo do nich?
Odpověď spočívá v bavlně, z níž se výše zmíněné hygienické produkty vyrábějí. Protože není ekologického původu, výrobci nemají zájem mít ji stranou od dráždivých chemických prostředků používaných v zemědělství. „Ačkoliv světový plošný výskyt bavlny tvoří jen 3 % všech orných půd na světě, spotřebuje až 25 % všech prostředků k boji proti škůdcům, herbicidům, defoliantům a syntetickým hnojivům.“ Zdroj: [KLIK] Všechny tyto chemikálie se poté můžeme najít v používaných vložkách a tampónech.
Produkce bavlny pro hygienické výrobky představuje vážné nebezpečí nejen pro osoby, které je používají, ale i pro samotné prostředí a pracovníky na plantážích. „Pěstování konvenční bavlny může vést k vyjačování půdy v okolí pěsteb, ztrátě biologické rozmanitosti regionu, kontaminaci vody a dokonce k desertifikaci půdy.“ Zdroj: [KLIK] Pěstování této rostliny přispívá také k řadě onemocnění pracovníků a obyvatel okolí plantáží.
Pro výrobu vložek a tampónů se používá také syntetický hedvábí získaný dříve z celulózy, konkrétně ze dřeva a dřevní buničiny. Aby bylo dosaženo požadované barvy hmoty (tj. sněhově bílé), bělí ji opakovaně čistým, levným chlorem. Během tohoto procesu se uvolňují dioksiny, tedy toxické látky s karcinogenním účinkem. Tyto látky oslabují organismus a vedou k neplodnosti i nevratnému poškození plodů u zvířat. Podle výrobců chlórové bělení je nezbytným prvkem, neboť získaná hmota z celulózy má šedý odstín. Bílá barva většiny z nás je spojována s sterilitou a možná právě proto výrobci usilují o takový odstín. Vyvstává však otázka – když oblečení prané bělidly na bázi chlóru po několika vypráních ztrácí barvu, jak tedy chlórovaná bavlna použitá k výrobě vložek a tampónů ovlivňuje náš organismus? Odpověď je zřejmě jasná…
Plast na proti úniku ztěžuje dýchání!
Kromě výše uvedených látek se pro výrobu vložek a tampónů používají i polymerní látky, včetně polyethylenu a polypropylenu, obecně nazývané plast. Příjemný povrch tampónu či vložky ve formě sítky není nic jiného než právě plast. I když poskytuje pohodlí, v kombinaci s krví představuje ideální potravu pro rozvoj bakterií stafylokoku zlatého a streptokoka, které způsobují zápach a infekce či alergie. Dále mohou vést ke vzniku toxického šokového syndromu (TSS), který hrozí na životě.
Glifosát v bavlně – bezpečný, nebo karcinogenní?
Název glifosát mnoho z vás neřekne, ale Roundup si určitě většina z vás již spojuje. „To je obchodní název nekselectivního herbicidu obsahujícího aktivní látku glifosát, vyráběného od roku 1974 firmou Monsanto.“ Zdroj: [KLIK] Roundup je dostupný v různých koncentracích a jeho hlavním úkolem je ničení plevelů. Používá se také na plantáží bavlny. Protože se rozpouští ve vodě a dlouho zůstává v prostředí, představuje vážné riziko pro vodní toky a organismy v nich žijící i pro hospodářská zvířata.
Zmínili jsme tuto látku, protože v poslední době se o ní hodně mluví. O glifosátu a jeho škodlivém působení na lidský organismus svět zjistil díky výzkumům na univerzitě v La Plata v Argentině. Ukázalo se, že se vyskytuje nejen v vložkách a tampónech, ale i v tamponových vatičkách, zdravotnických gazách a hygienických ubrouscích. Laboratorní pracovníci jej objevili až v 85 % vzorků na bavlně GMO. Navíc v 62 % vzorků byl nalezen aminometylfosforový kyselina (metabolit glifosátu), který je až 1000krát toxičtější než samotný glifosát.
Proč je glifosát tak nebezpečný? Výzkumy ukazují, že způsobuje vady při vývoji kosterního systému u žab a kuřecích zárodků. Patří mezi ně poškození míchy a ledvin, zpomalení vývoje mozku a deformace lebky. Monsanto – výrobce přípravku Roundup – se k těmto názorům zcela nehlásí.
Toxikologické studie prováděla i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při OSN, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2011 zveřejnila zprávu, že Roundup je „pravděpodobně karcinogenní pro lidi“. Zástupce Koalice pro zdraví a životní prostředí HEAL uvedl, že může způsobovat zánět jater. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedl, že je zcela bezpečný a obavy nejsou důvodné.
Kvůli rozporuplným názorům Evropská komise vyzvala Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby zveřejnila konečnou chemickou politikou ohledně škodlivosti glifosátu. Do konce roku 2017 mu byla udělena dočasná povolení pro používání až do jeho vypršení. Mezitím se ukázalo, že „8 z 24 firem usilujících o povolení, včetně Monsanto, uvedlo specifikace glifosatu, které nebyly podloženy toxikologickým hodnocením. Jinými slovy, uvedená data se týkala látek odlišných od těch, které tyto firmy skutečně chtějí prodávat“ Zdroj: [KLIK] Kdyby nebylo těchto skutečností, Evropská unie by prodloužila platnost glifosatu o dalších 15 let.
Evropská chemická agentura (ECHA) v březnu tohoto roku konstatovala, že glifosát je látka nebezpečná pro oči a dlouhodobě škodlivá pro mořský život, avšak nemá dostatečné vědecké důkazy o karcinogenitě. Rozhodnutí bylo vydáno navzdory skutečnosti, že ECHA měla čas na zkoumání do konce roku. Naštěstí v tomto období (konkrétně od 25. ledna) až 38 evropských organizací pro ochranu zdraví a životního prostředí (včetně Greenpeace) zahájilo sběr podpisů za občanskou iniciativu pro zákaz používání glifosátu. „Unijní organizace pro ochranu zdraví a životního prostředí požadují ustanovení zvláštní komise, která prozkoumá, zda výrobce glifosatu nemanipuloval s reporty o škodlivosti této látky. Jedná se o důsledek tzv. Monsanto Papers, které vybuchly, když v březnu soudce amerického federálního soudu zveřejnil interní korespondenci firmy a e-maily, které koncern vyměňoval s vládními úředníky. Z dokumentů vyplývá, že koncern najímal tzv. ghostwritery (anonymní autory) k napsání vědecké zprávy o škodlivosti glifosatu pro zdraví. Tuto zprávu pak podepsali jen nezávislí vědci.“ Zdroj: [KLIK]
Unijní organizace mají rok na shromáždění minimálně 1 milionu podpisů podporujících tuto iniciativu. Aby to bylo složité, musí ji podepsat obyvatelé nejméně sedmi ze 28 zemí Evropské unie. Absurdum absurda honí… Unie má zjevně problém, zatímco v Kalifornii od 7. července glifosát figuruje na seznamu karcinogenních látek. Monsanto se k tomu samozřejmě neztotožňuje a hodlá podávat odvolání. „Nová zpráva toxikologa Dr. Petera Clausinga však ukázala, že orgány EU porušily vlastní pravidla a odmítly důkazy o tom, že glifosat je karcinogenní, aby došel k závěru, že tato chemická látka rakovinu nep způsobuje.“ Zdroj: [KLIK]
Škodlivé parfemované látky v vložkách a tampónech. Proč se přidávají?
Zdálo by se, že výrobci vložek a tampónů používají parfemované látky, aby jejich výrobky provoněly příjemně. Ve skutečnosti to však dělají, aby zakryli zápach všech chemických látek použitých při výrobě bavlny. Tyto chemikálie mohou při kontaktu s mukózní membránou vyvolat nepříjemné obtíže, jako podrážení, alergie a svědění. Jemná a polopropustná sliznice je proto velmi citlivá, a proto všechny toxiny použitý při výrobě tampónů a vložek snadno pronikají do našeho těla. Intimní hygienické výrobky jsou také parfemovány z dalšího důvodu. Chemie má za úkol „skrýt“ bakterie, které na nich ulpívají během balení. Bohužel podle všeho neplatí přesvědčení, že vložky a tampóny jsou čisté či sterilní. Výrobci je totiž nezpracovávají procesem dezinfekce, protože by to mohlo zhoršit jejich savost.
Nejhorší je však to, že výrobci nemají povinnost uvádět na obalech podrobné informace o tom, z jaké bavlny byl daný produkt vyroben a jakými látkami byl postříkán. Doufáme, že se to jednou změní. V této záležitosti chybí však vhodná právní úprava, která by omezila nekalé jednání koncernů. I když na druhou stranu – kdyby po nich bylo vyžadováno, mohlo by to skončit stejně jako u výše zmíněné firmy Monsanto.
Eko alternativa k tradičním prostředkům pro intimní hygienu
Po prostudování všech faktů o škodlivosti intimní hygieny stojí za to vědět, že existuje alternativa k tradičním vložkám a tampónům. A je jich několik:
- Vložky a tampony z organické bavlny
- Vložky a tampony z více než jednoho použití
- Menstruační kalíšky
- Menstruační houbičky
Na základě článku z https://toksycznakosmetyczka.blogspot.com/
